Lafeta Maxson • Druhá světová válka • druhasvetova.com

 

Lafeta Maxson

Základní technické údaje: Multiple Caliber .50 Machine – Gun Carriage M51

Ráže: 12,7 mm, délka: kulometů 1,654 m, hmotnost: bojová 1 087 kg, rozsah náměru: - 5° až  + 85°, rozsah odměru: 360°, počáteční rychlost střel: 884 m/s, maximální účinný dostup střel: kolem 1 000 m, kadence: všech čtyř kulometů 2 300 ran/min

Jeden z nejdůležitějších amerických prostředků proti nízkoletícím letadlům se od ostatních zbraní podstatně lišil svojí ráží. Zatímco běžné konstrukce lehkých protiletadlových zbraní měly ráži 20 – 40 mm, Američané vsadili na střely 12,7 mm těžkých kulometů. Lafeta Maxson vznikla sdružením čtyř těžkých kulometů Browning M2 na jedné lafetě, se dvěma kulomety na každé straně středového pouzdra horní lafety s prostorovou konstrukcí. Úplné úřední označení tohoto prostředku znělo vícenásobná kulometná lafeta M51 ráže 50“. Lafeta Maxson se montovala na podvozky různého druhu. Nejčastěji se používal vlek tažený lehkým užitkovým automobilem nebo Jeepem. Dvounápravový vlek se před střelbou stabilizoval spuštěním opěrných nohou v rozích plošiny s lafetou.

Vlek také vezl akumulátory a nabíječky, neboť Maxson měla elektricky poháněné ústrojí pro nastavení náměru i odměru. Použité motory svým výkonem plně vyhovovaly potřebám střelce, jehož stanoviště bylo mezi oběma páry kulometů. Motory mohly hlavně zvednout z vodorovné polohy na náměr 60° během jediné sekundy. Stejnou rychlostí probíhalo otáčení horní lafety kolem svislé osy. Dva hlavní akumulátory byly neustále připraveny k okamžitému použití. Jejich dobíjení probíhalo i během boje. Současná střelba ze čtyř kulometů Browning postačila k sestřelení každého letadla v dosahu zbraně, i když střely neměly žádnou výbušnou náplň. Kulomety se zaměřovaly pomocí námořního reflektoru, při míření pomáhaly stopovky vystřelených střel. Někteří střelci se při míření a opravách spoléhali výhradně na stopovky střel.

Lafeta Maxson se umisťovala na polopásová vozidla i na tažené vleky. V obou případech měl každý kulomet k dispozici 200 nábojů, které se do zbraně dodávaly nábojovými pásy uloženými v uzavřených schránkách na vnější straně kulometů. Vznikly také lafety s elektricky poháněným podávacím zařízením, častější však byl mechanický způsob posunu pásů. Lafety Maxson se obvykle používaly jako ochranný prostředek konvojů nebo mobilních jednotek proti vzdušným útokům. Po roce 1945 zbraň pokračovala ve službě u mnoha armád. Mnohé Maxsony se používaly ještě v nedávné době. Trendem posledních dob však byl odklon od čtyřnásobných kulometných montáží k novým zbraním, dvojkanonům ráže 20 mm. Izrael nechal své sloužící Maxsony upravit do této nové podoby, stejný přístup zvolila Brazílie. Izrael nadále používá modernizované Maxsony na polopásových vozidlech, kromě toho však existuje i tažená verze.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt