203 mm houfnice vzor 1931 - druhá světová válka | druhasvetova.com

 

203 mm houfnice vzor 1931

Základní technické údaje: Houfnice vzor 1931

Ráže: 203 mm, délka: 5,087 m, hmotnost: bojová 17 700 kg, rozsah náměru: 0° až  + 60°, odměr: 8°, počáteční rychlost střely: 607 m/s, dostřel: 18 025 m, hmotnost střely: 100 kg

Nejtěžší zbraní polního dělostřelectva, kterou Sověti používali v letech 1941 – 1945, byla 203 mm houfnice vzor 1931, označovaná také jako B – 4. Jednalo se o výkonnou, ale těžkou zbraň. Do historie se zapsala jako jedna z mála dělostřeleckých zbraní umístěných na traktorovém podvozku. To byl vedlejší důsledek značných sovětských investic do traktorových závodů ve 20. a 30. letech. Použití traktorových pásových jednotek tak bylo pro sovětské konstruktéry samozřejmým a hospodárným řešením. Díky pásovému podvozku mohla houfnice vzor 1931 překonávat velmi obtížný nebo měkký terén, který by jinak pro zbraň této hmotnostní kategorie představoval nepřekonatelnou překážku. Značná hmotnost houfnice byla důvodem, proč se při přepravě na delší vzdálenosti rozebírala na šest břemen.

Na krátkých vzdálenostech stačilo rozebrání na dvě části. Některá provedení šlo rozložit na pět dílů. Od houfnice vzor 1931 vzniklo kolem šesti různých variant. Všechny používaly pásový traktorový podvozek, lišily se však způsobem tažení. Při přepravě houfnice vzor 1931 se používala kolesna, která vezla složená opěrná ramena lafety. Nakládku ramen na kolesnu zajišťoval těžký pásový tahač, který měl rovněž původ v zemědělském traktoru. Některé kolesny byly opět opatřeny pásy, jiné měly rozměrná kola a existovaly i kolesny s dvojmontáží menších kol.

Pro vojáky na frontě však tyto drobné rozdíly neměly praktický význam. Zbraň zůstávala stále téměř stejná po celou dobu své výroby. V bojových podmínkách byla velmi těžkopádná. Rychlost střelby činila zpravidla jeden výstřel za čtyři minuty, i když bylo možné ji poněkud zvýšit. Byla to výkonná zbraň pro vytváření palebných přehrad a ničení opěrných bodů. Mohutný účinek zajišťovala její 100 kg těžká trhavá střela. V podstatě se však jednalo o zbraň pro statický boj. Houfnice se přepravovala maximální rychlostí 15 km/h. Nepřekvapí, že pokud byly podmínky vhodné pro pohyblivý boj, znamenalo to pro houfnici vzor 1931 značnou nevýhodu. Těžkopádnost houfnic zapříčinila, že jich řada skončila jako kořist Němců. Jejich noví páni sami měli nedostatek dělostřeleckého materiálu a takto získané zbraně posloužili v Sovětském svazu, ale také v Itálii a severozápadní Evropě pod označením 20,3 – cm H 503 ( r ).

Po roce 1945 se zdálo, že houfnice vzor 1931 bude stažena z výzbroje armády, ale ještě v nedávné době se znovu objevila. Houfnice zůstala součástí výzbroje ruských těžkých dělostřeleckých brigád, kde plnila roli prostředku ničení opěrných bodů a pevností, na které by vojska mohla narazit. Původní pásový podvozek byl časem nahrazen dvounápravovým kolovým, díky kterému se houfnice mohla přepravovat jako jeden celek.

 
Stránka nepodporuje ani neschvaluje nic, co by souviselo s potlačováním základních lidských práv a svobod. Slouží výhradně k získávání informací k daným tématům.
© 2008 - druhasvetova.com      design by Jakub M.             admin \ archiv aktualizací \ o webu \ kontakt