Základní technické údaje: Třída Empire Mac cisternová

Výtlak: 8 850 až 9 250 BRT, rozměry: délka 146,7 m, šířka 18,0 m, ponor 8,0 m, pohon: diesel o výkonu 3 300 bhp ( 2 461 kW ), jeden hřídel, rychlost: 11,5 uzlu, pancéřování: žádné, výzbroj: jedno 102 mm a několik menších děl, letadla: čtyři, posádka: 110 důstojníků a mužů

První objednávky doprovodných letadlových lodí ( CVE ) byly zadány počátkem roku 1942, ale bylo nezbytné přijmout urychleně opatření k uzavření mezery uprostřed Atlantiku dříve, než budou hotovy. Jedním z nich byla loď CAM, druhou tzv. obchodní letadlová loď MAC, důmyslné řešení, které později okopírovali Japonci. Ministerstvo válečné dopravy se celkem pochopitelně zdráhalo uvolňovat prvotřídní nákladní tonáž pro přestavbu na jednoúčelové doprovodné letadlové lodě, ale lodě MAC si zachovaly většinu nákladní kapacity a přitom měly nahoře letovou palubu. Lodě pro přepravu kusového nákladu potřebovaly poklopy a jeřáby, ale lodím pro přepravu obilí stačily nevelké otvory do zásobníků, jimiž se prostrčily hadice pro jeho nakládku a vykládku. Toto zařízení nepřekáželo instalaci letové paluby. Lodě MAC se stejně jako CAM plavily pod rudou vlajkou, jen letecký personál patřil k Royal Navy.

Také ony byly spíše součástí konvoje než doprovodu, vyžadovaly však větší manévrovací prostor. Všechny nesly jména Empire Mac ( hlavně proto, že pocházely ze skotských loděnic ) a prvních šest bylo přestavěno z nedokončených lodí instalací letové paluby o rozměrech 129 na 19 m a maličkého hangáru na zádi, do kterého se vešly čtyři letouny Fairey Swordfish. Z hlediska požadavků na manipulaci s nákladem a rozměrů byly velmi vhodnými kandidáty na přestavbu také tankery, ale Admiralita měla značné pochybnosti kvůli riziku požáru. Firma Anglo – Saxon Petroleum ( nyní Shell ) vyřešila tento problém na vlastní pěst, když přestavěla devět svých tankerů ( všechny si uchovaly svá původní jména ) a pak byly postaveny ještě čtyři cisternové lodě Empire Mac. Hlavní rozdíl mezi loděmi pro přepravu sypkého a kapalného nákladu spočíval v absenci hangáru u tankerů, kde letouny zůstávaly za každého počasí na palubě. Navzdory naléhavosti tohoto programu byla první loď MAC zařazena do služby až v dubnu 1943. Měly mimořádné štěstí, když všech 19 přežilo válku a dočkalo se zpětné přestavby.