Kořeny 12. SS Panzer Division Hitlerjugend je možné vystopovat až na konec roku 1942 a začátek roku 1943. S nápadem vytvořit divizi Hitlerjugend nejspíše jako první přišel Gruppenführer Gottlob Berger na základě Hitlerova podnětu někdy v lednu 1943. Jeho nápad vyžadoval odvod všech příslušníků Hitlerjugend narozených v roce 1926 a vytvořit z nich bojovou jednotku Hitlerovy mládeže. Hitlerovi se tento návrh líbil a nařídil Bergerovi, aby zahájil formování této divize. Oficiální rozkaz byl vydán 10. února 1943. Berger, jelikož se domníval, že zformování divize Hitlerjugend byla jeho vlastní myšlenka, navrhnul sebe na post prvního velitele divize Hitlerjugend. K jeho velkému zklamání Himmler o týden později Bergerovu kandidaturu zamítl. Himmler tuto funkci svěřil Oberführerovi Fritzi Wittovi, zakládajícímu příslušníkovi divize.

V květnu 1943 se hlásila první skupina 8 000 dobrovolníků. Protože vedoucí výcviku nebyli schopni dodržet plánovanou dobu výcviku, pravděpodobně v důsledku na ně vyvíjeného tlaku na zformování divize v co nejkratší době, byla doba výcviku zkrácena o dva týdny. Dne 1. července 1943 bylo z výcviku vyřazeno prvních 8 000 rekrutů, kteří byli nyní připraveni zařadit se do řad divize Hitlerjugend. V ten samý den zahájila výcvik další skupina rekrutů čítajících rovněž 8 000 chlapců. Dne 1. září 1943 bylo 16 000 rekrutů Hitlerovy mládeže zařazeno na seznam příslušníků nově zformované divize Hitlerjugend. V rozkazu datovaného k 24. červnu 1943 bylo zpočátku rozhodnuto, že SS divize Hitlerjugend bude zformována jako 12. SS – Panzer Grenadier Division Hitlerjugend. Ale rozkaz z 30. října 1943 vyžadoval, aby Panzer Grenadier Division HJ byla přeorganizována na klasickou tankovou divizi.

( Rukávová páska 12. tankové divize SS Hitlerjugend )

Rok 1943 byl kritickým rokem jak pro celé Německo, tak i pro válečné operace německé armády. Byl to rok, kdy Německo utrpělo obrovské vojenské ztráty, zejména na vojácích, které nemohly být dlouhodobě ignorovány. V lednu 1943 obklíčená 6. armáda generála Pauluse u Stalingradu ztratila statisíce vojáků. V ten samý měsíc americký prezident Franklin Roosevelt a britský ministerský předseda Churchill na konferenci v Casablance prohlásili, že budou akceptovat pouze bezpodmínečnou kapitulaci Německa ( stejně tak Itálie a Japonska ). Krátce poté, co Josef Gobbels ve svém projevu v lednu 1943 v Berlíně vyhlásil Totální válku ( jako reakci na konferenci v Casablance ), zahájilo Německo nový náborový program pro svou armádu. Tento program byl zaměřen na skupinu vojáků, kteří zůstávali dlouhou dobu nevyužiti – Hitlerjugend. To byl značný zdroj bojeschopných jedinců, kteří byli psychicky vyspělí a byli ochotni se obětovat v zájmu nacionalistické ideologie. Byli poslušní až do naprostého konce a ochotni zaslepeně obětovat svůj život za Vůdce.

Všechny tyto skutečnosti, s prvotním návrhem na vytvoření divize složené z příslušníků Hitlerjugend a s potřebou dalších jednotek na frontě vedly k zahájení rychlé organizace a výcviku divize Hitlerjugend. Papírově bylo Německo schopno do konce roku 1943 zformovat a na frontě nasadit postupně několik divizí a proto, tak rychle jak jen to bylo možné za stávající válečné situace, byly ve výcvikovém táboře SS v Beverloo v Belgii zformovány nové jednotky pancéřových granátníků. Jedna věc však byla posadit mladé a nezkušené kluky ve věku 17 až 18 let do tanků, nebo je obléct do uniforem pancéřových granátníků a ihned je poté poslat proti nepříteli na frontu. Byla zde však další podstatná věc a to umožnit jim získat odpovídající bojové a technické zkušenosti nezbytné pro jejich nasazení, aby měli alespoň nějakou šanci na úspěch.

( Mladí a smrtí pohrdající příslušníci divize Hitlerjugend )

K zajištění co největší šance na úspěch mělo být dosaženo vhodným promícháním ostřílených veteránů, z nichž řada již měla zkušenosti z těžkých bojů na východní frontě, s mladými rekruty z Hitlerjugend. Menší procento důstojníků Wehrmachtu, kteří byli dříve členy Hitlerjugend, bylo rovněž přesunuto k nově se formující jednotce. Řada nižších funkcí byla obsazena členy Hitlerjugend, kteří před válkou a krátce po zahájení války v řadách Hitlerovy mládeže získali dobré hodnocení za velení a vojenský výcvik.

Poté co bylo v létě 1943 ukončeno období výcviku, vypadalo to, že jsou všichni příslušníci divize připraveni pro nasazení do bojů na západní frontě, jejíž otevření se očekávalo. Krátce před 6. červnem 1944 se SS divize Hitlerjugend přesunula ze svého výcvikového tábora v Beverloo do města Hasslet ( rovněž v Belgii ). Zde byla držena jako záloha pro odražení očekávané spojenecké invaze do Francie. Časně ráno 6. června 1944 se spojenecké síly vylodily v Normandii a západní fronta se stala skutečností. Jak na straně Spojenců, tak na straně Němců byl velký zmatek. Ve 14:30 6. června 1944 dostala 12. SS – Panzer Division Hitlerjugend rozkaz vyrazit směrem na Caen, které se nacházelo blízko hranice pláží Juno a Sword, kde se vylodily britské a kanadské jednotky. Jakmile však divize dorazila do této oblasti, ocitla se pod těžkými a neustávajícími útoky spojeneckého letectva. Výsledkem těchto útoků bylo, že divize nebyla schopna až do 22:00 zaujmout své výchozí pozice pro útok.

( Mladý kulometčík z 12. tankové divize SS Hitlerjugend Otto Funk v přestávce mezi bojovými akcemi,  v oblasti Villes Bocage )

Přes fanatický odpor, houževnatost a odhodlání položit v boji život, nemohla divize delší dobu ignorovat těžké ztráty, které v boji utrpěla. Při prvním kontaktu s Kanaďany se příslušníkům divize podařilo zničit 26 kanadských tanků za ztrátu 6 vojáků. Přestože příslušníci 12. SS – Panzer Division Hitlerjugend bojovali s vysokým odhodláním, dlouhodobé šance na úspěch byly proti nim a neustále se snižovaly, jak spojenecká vojska na předmostí nabývala na síle. Za méně než měsíc intenzivních bojů, ztratila divize Hitlerjugend přes 60 % své bojové síly, 20 % mužů bylo zabito a zbývajících 40 % bylo zraněno a nebo nezvěstných. Velitel divize, Fritz Witt zahynul, když palba z britských lodí rozmístěných u pobřeží zasáhla jeho velitelské stanoviště. Novým velitelem se stal Kurt Meyer, kterému v té době bylo pouhých 33 let a stal se tak nejmladším velitelem divize v celé německé armádě.

Poté co britské a kanadské jednotky dobyly Caen, byla 12. SS – Panzer Division Hitlerjugend, jako jedna z 24 jednotek obklíčena ve Falaiské kapse. V té době obdržela rozkaz držet pozice na severním cípu kapsy, aby umožnila obklíčeným jednotkám uniknout z obklíčení. Zbytku divize společně s asi 20 000 německými vojáky se podařilo uniknout z obklíčení, ale dalších 50 000 německých vojáků zůstalo v kapse a vzdalo se Spojencům. Bitva o Normandii byla ztracena. V září 1944 zbývalo z původního stavu divize pouze 1 500 – 3 000 mužů. V Normandii a ve Falaiské kapse ztratila divize přes 9 000 vojáků. Po úniku z Falaiské kapsy neměla již téměř žádné tanky, stejně jako většinu těžkých zbraní a výstroje. V prosinci byla divize reorganizována na 12. tankovou divizi SS Hitlerjugend a byla nasazena do bojů během ofenzívy v Ardenách. Poté byla odeslána do Maďarska, kde se měla zapojit do bojů vedoucích ke znovuobsazení Budapešti. Dne 8. května se přibližně 10 000 přeživších příslušníků 12. tankové divize SS Hitlerjugend poblíž Ennsu v Rakousku vzdalo americké 65. pěší divizi.

Velitelé

Početní stavy divize